Leden 2010

Nejkrásnější tajemné bytosti

30. ledna 2010 v 16:19 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Když se řekne nejkrásnější tajemná bytost představím si krásnou svobodnou bytost, která mě uchvátí svým chováním a tajemností. Obdivuji svobodu pegasů, sílu fénixů, věčnost elfů, krásů víl, magii kouzelníků. Chtěla jsem se zeptat, která krásná tajemná bytost uchvátila vás ??? Proč zrovna ji ???
Doufám , že budou komentáře !!!!!

Jak se to řekne německy?!

30. ledna 2010 v 16:19 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Já jako věčná němčinářka jsem si poctivě hledala slovíčka ve slovníku a narazila jsem na bájné bytosti v němčině :-) Tak mě napadlo , že to dám na blog ... Nikdy nevíte kdy se vám to bude hodit :-)
Die Meerjungfrau - Mořská panna
Der Pegasue - Pegas
Der Sphinx - Sfinga
Das Medusenhaupt - Medúza
Der Drache - Drak
Der Wassernymphe - Vodní víla

Jednorožci - pověry

30. ledna 2010 v 16:18 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Jednorožec je záhadné stvoření objevující se snad ve všech známých kulturách. Tvrdí se, že zmizel ze světa poté, co byl vykázaný z Noemovy archy. Jednorožec jistě patří mezi jedno z nejkouzelnějších tajemných bytostí.
Jednorožec připomíná koně a jeho typickým znakem je jeden roh uprostřed čela. Připisují se mu takové vlastnosti jako čistota, posvátnost, neposkvrněnost, věrnost,oddanost a lidská vlídnost. Jednorožce se může dotknout jedině panna. V minulosti docházelo až k honům na jednorožce kvůli svým magickým schopnostem. Docházelo také k mnohým podvodům, týkající se jednorožců. Na jednorožce byly chystány nejrůznější lsti a pasti, možná proto je tak nedůvěřivý k lidem.
Jednorožcův roh může varovat před nebezpečím, vyčistit vodu a léčit nemoci - a to vše pouhým dotekem. Říká se , že ten kdo vyjede do bitvy na jednorožci nemůže prohrát. Prášek z rohu jednorožce je důležitou součástí magických lektvarů, zvláště pokud se chcete stát neviditelným.

Kantaur

30. ledna 2010 v 16:17 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Kentaur je to bytost, která je velmi známá z řecké mytologie napůl kůň, napůl člověk. Byli to nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit.Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy.Pár kentarů jako například Chéiron byli naopak moudří a proto se kentauři stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly.Kentauři žijí většinou ve skupinách, živí se kůry stromů, listy a trávou, jako koně . Bojují s luky, či oštěpy. Rodí se jako hříbata.
Mají schopnost předvídat budoucnost z hvězd. Jejich moudrost a vážnou jim dodává respekt. Není radno si s kentaurem zahrávat.
V knížkách Letopisy Narnie jsou Kentauři velice starobylý rod, vyznačující se svou moudrostí a znalostí astronomie a astrologie.
V Harrym Potterovi kentaury známe jako divoké bytosti, které již několikrát Harryho a spol zachránily.
V knižní sérii Artemis Fowl je kentaur Klusák znám svojí technickou genialitou a nevymáchou pusou ( upřímně moje oblíbená postava )
Obrázek “http://images.epilogue.net/users/solstitialis/woodwhispering1.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Bazilišek

30. ledna 2010 v 16:17 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Baziliškové patřím k nejobávanějším kouzelným tvorům.Bazilišek je nepochybně víc jak přerostlý had. Je známí pod přezdívkou Hadí král.Mnoho staletís se objevoval na různých rytinách.Podle legendy se baziliškové rodí, spářílí se bazilišek kohout nebo slepice s ropuchou či hadem.Nejčastěji se bazilišek objevuje jako obrovský,nebezpečný had s korunkou na hlavě a bílou skvrnou.Baziliškovy se velmi podobá kobrám,která mají podobná znamení.Bazilišek je nebezpečný i na značnou vzdálenost.Ničí křoviny i vše ostatní nejen dechem ale i pouhým pohledem. Uvádějí se tři druhy bazilišků : zlatý bazilišek dokázal otrávit pouhým pohledem člověka,další dokázel chrlit ohen´ a třetívyvolával takovou hrůzu že člověk zkameněl.Bojotvat s baziliškem je velmi obtížné.Je známo že nestvůře je smrtelně nebezpečný pták nebo zrdcadlo.Ve středověku proto nosili poutníci na ochranu kohouty.Druhá obrana bylo zrdcadlo, obrátili by jste je proti baziliškovy a ten by zkameněl.S baziliškem se můžeme setkat i v Harrym Potterovi a Tajemné komnatě.

Sidheové

30. ledna 2010 v 16:16 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Sidheové jsou duchové a mágové žijící ve starověkém Irsku. Dokáží z méně cenných kovů vyrobit zlato a jiné drahé kovy a drahokamy. Jsou velice křehcí, lehcí a mnohem silnější než lidé, také jsou velmi bledí. Nesnášejí sluneční světlo které by je spálilo, proto když vyjdou ze svých podzemních říší na povrch, je kolem nich šedivá mlha, která je chrání před spálením. Protože to jsou duchové bojí se kříž


Vlkodlaci

30. ledna 2010 v 16:15 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Za vlkodlaka je označován člověk,který se vnoci proměn´uje ve vlka a páchá nepravosti.Zabíjí ženy,děti,muže nedělá rozdíly dokáže vše zníčit malá obydlí.Říká se,že dotyčný vypije za úpln´ku vývar z určité byliny,zamumlá nějaké zaklínací formule,pak mu naroste vlčí hlavaa na těle vlčí srst a popadne ho neodolatelné nutkání zabíjet.Jelikož dalšího rána noční přízrak mizí,vyjde jen velmi zřídka najevo,která osoba se za vlkodlaka skrývá.

Sfinga

30. ledna 2010 v 16:15 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Sfinga je stvoření,pocházející z egypské mytologie.Sfingy se v Egyptě objevují všude jedna z nejznámějších je v Gíze vytvořena přibližně před 2500 př.K.Můžeme ji,ale také znát z Řecké mytologie kde měla křídla.Zvlášt´ dobře známá je sfinga z řeckého bájesloví.Na zem ji seslala bohyně Héra,aby ztrestala thébského krále Láia,který unesl syna elidského krále Pelopa.Tato sfinga zastavovala poutníky na cestě do Théb a dávala jim hádanku.
Který tvor chodí ráno po čtyřech,
v poledne po dvouch
a večer po třech nohou?
Všem poutníkům bylo dovoleno otočit se a bez odpovědi odejít.Každého ,kdo odpověděl nesprávně sfinga rozsápala svými drápu.Jednoho dne k ní přišel mladý muž jménem Oidipus.On odpověděl správně na otázku : Člověk leze v dětství po rukou a po kolenou,v dospělosti chodí zpříma a ve stáří se opírá o hůl.Když byla sfinga takto přemožena ,sama se vrhla do moře ,nebot´ jí osud určil že rozluštění hádanky nepře žije.

Pegas

30. ledna 2010 v 16:14 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Pegas
Medůsa byla dívka tak pohledná, že se do ní zadíval sám bůh moře Poseidón a dal si s ní dostaveníčko v chrámě bohyně Pallas Athény. Athénu to pohoršilo a za trest proměnila Medůsu v nestvůru tak šerednou, že všichni, kdo na ni pohlédli hrůzou zkameněli. Aby zbavil lidstvo tohoto stálého strachu postrachu, rozhodl se ji hrdina Perseus zabít.
Nebylo by se mu to podařilo, kdyby mu nepomohl jednak bůh Hermés, když mu dal diamantový srp, jednak Pallas Athéna. Ta mu poradila, aby se nedíval na Medůsu přímo, ale jen na její odraz v lesklém štítu, který mu k tomuto účelu darovala. Jakmile Perseus takto vyzbrojen uřízl spící Medůse hlavu, vyskočil z jejího těla krásný okřídlený kůň. Dostal jméno Pegas, protože se zrodil blízko pramenů (pégaí) oceánu. Podivuhodný oř byl zřejmě božského původu, neboť měl křídla a hned po zrození se vznesl rovnou na Olymp, kde byl přátelsky přijat. Žil pak přímo v paláci bohů, nosil na svém hřbetě Dia, když rozpoutával bouře a metal blesky, a vykonával kurýrské služby mezi nebem a zemí. Pomohl Bellerofontovi v boji s Chimérou a sloužil mu občas i potom, dokud si tento hrdina nezamanul dostat se na něm na nebesa a vstoupit mezi bohy. Diovi se toto zdálo opovážlivé, vyslal tedy ováda, ten koně splašil a jezdec spadl na zem.
Mimo Dia jezdily na Pegasovi hlavně Múzy a vznášely se na něm s lehkostí myšlenky a snu. Když jednou jejich miláček pod horou Helikónem zakopl, vytryskl pod jeho kopytem pramen, ve kterém pak Múzy čerpaly a osvěžovaly svou básnickou sílu. A po Můzách ho začali - aspoň v duchu - ,,sedlat" jejich chráněnci, básníci, kteří se na něm vznášeli v nadoblačnu své touhy a obraznosti. Také oni na něm jezdili k zázračnému pramenu, aby tam obnovovali sílu kesvým rozletům do neznámích dálek a hlubin lidského srdce i vesmíru.
Pegas s rozpřaženými křídly - čestný znak poezie a umění vůbec - zdobil kdysi vazby knih, titulní listy básnických sbírek a nejednou postával v sošné podobě na náhrobcích, zvláště nad rovy básníků, jako výmluvný svědek jejich úsilí a poslání.

Cerberus

30. ledna 2010 v 16:14 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Cerberus nebo se u taky říká Kerberos
Staří Řekové a Římané věřili ve dvojí, přísně od sebe oddělený svět: v říši života a v říši smrti čili říši stínů, jinak podsvětí. Obě říše byly pro antického člověka stejně skutečné. Aby nenastaly zbytečné zmatky a aby se snad nebožtíci nevraceli na zem, a naopak zase živí přdčasně nenavštěvovali říši temnot, byl vchod do podzemí přísně střežen. Mezi hlídače patřil i pes Cerberus, rodný bratr jiných podobných, pramálo půvabných oblud. Nebyl to obyčejný pes, měl několik hlav. Kolik jich bylo, není docela jisté, protože řecký básník Hesiodos tvrdí, že jich bylo padesát, kdežto jiní se spokojují se třemi. Navíc měl Cerberus kolem krku několik hadů. Když se některému nebožtíkovi zachtělo vyjít z podsvětí na bílí den, všechny tři hlavy se zřivě rozštěkali, hadi syčeli a podnikavec se ještě rád vrátil zpátky. Ale i tak nebyl Cerberus zrovna spolehlivým strážcem. Jednou ho Orfeus uspal hrou na lyru a unesl z říše stínů svou drahou Eurydiku. Podruhé ho zdolal Hérakles který se na kerbera vrhl holýma rukama a napolo udušeného ho vyvlekl na světlo denní, aby se pochlubil, že úkol který mu jeho zlomyslný pán Eurystheus uložil, je splněn. Pak honem Cerberuse zase dopravil k bráně do podsvětí. Ta chvilka však stačila, aby za sebou Cerberus nechal památku. V místech kam dopadly jeho sliny vyrostl jedovatý oměj.



Jednorožci

30. ledna 2010 v 16:12 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Jednorožci
rodí se se zlatou srstí, která postupně stříbrná a bílá je až po 50-100 letech. Kouzelný roh, kterým probodávají zrádce a jiné zlé tvory, jim narosty během 10 let. Jednorožci jsou stejně jako draci a elfové nesmrtelní, ale stárnou psychicky a tím pádem, samozřejmě hoooodně pomalu, i fyzicky. Jednorožci mají raději dívky nebo mladé ženy než muže nebo kluky. To kvůli větší čistoty duše, něžnosti a citlivosti. Roh jednorožců má spoustu kouzelných schopností, jejich krev (která je stříbrná a konzistenci má asi jako mléko) vás dokáže zachránit před smrtí i kdybyste byli už jednou a polovinou druhé nohy v hrobě. I když od okamžiku kdy v ní smočíte rty žijete v zatracení. Stejně jako koně i jednorožci si velmi rádi pochutnávají na kostkách cukru. Jednorožci jsou velmi rychlí a nikdo je nedokáže dohonit. Jsou velmi spřízněni s vílami a jinými jemnohmotnými bytostmi. Zabít se dají jediným způsobem. Vyšle se čistá panna na místo, kde by se měl jednorožec vyskytovat, sedne si do trávy a jednorožec k ní po chvíly přijde lehne si k ní a s hlavou v jejím klíně usne. V této chvíly jsou jednorožci nejzranitelnější. Tento způsob je sice velmi častý avšak velmi riskantní, protože jednorožci většinu lstí prohlédnou, mnohdy vidí až do duše. Díky tomuto se ještě včas dokáží zachránit a zrádce probodnout svým rohem i když někdy zemřou. Zabít jednorožce je nyvýslovná šílenost. Jednorožci jsou symbolem čistoty, nevinosti a míru. Mláďata jednorožců jsou většinou méně plachá než dospělí jednorožci.


Saň

30. ledna 2010 v 16:12 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Saň
Saň a drak není tak úplně totéž, saň má většinou 3 nebo více hlav. Když to drak má jen jednu hlavu. Avšak stejně jako drak chrlí oheň. Saň známe hlavně z pohádek kde unášejí princezny a pojídají udatné rytíře. Saně mají sice křídla, ale ty využívají jen ke krátkému letu. Bydlí ve skalách nebo v jeskyních. Mláďata se narodí s jednou hlavou a ostatní mu postupně dorůstají. Některá království si uchovávala saně jako hlídače svých pokladů nebo jako obranu měst. Saně byly většinou zelené, šedé nebo hnědé někdy až do červena. Dali by se přirovnat spíše ke zvířatům než k inteligentním tvorům. Je nutno dodat že saně jsou o mnoho méně odolné, neumí kouzlit, neovládají metamorfózu a komunikují pomocí skřeků nebo pomocí řeči těla. V téhle době už je většina saní vyhubena a i v minulosti žily saně hlavně v Evropě. Líhnou se stejně jako draci z vajec a dožívají se až sta let.


Leprikóni

30. ledna 2010 v 16:11 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Leprikóni
-ostrovní skřítkové. Jsou to maličcí, vousatí mužíčci, nosí červené vesty a v rukou drží malou zlatou nebo zelenou lampičku. Vyrábí zlato, které po několika hodinách zmizí. Tomuto zlatu se říká "Leprikónské zlato". Vyskytují se hlavně v Anglii a v Irsku. Jsou
to velice bujaří, veselí a někdy i velice škodolibí skřítkové. Žijí ve velkých společenstvích.


Mořské panny

30. ledna 2010 v 16:10 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Mořské panny
Mezi mořskou pannou a mořskou vílou je velký rozdíl, tak za 1. mořské panny mají ocasní ploutev a mořské víly nohy. Mořské panny žijí ve větších hlobkách, kdyžto víly se zdržují u útesů nebo břehů. Mořské panny lidi většinou nevyhledávejí, naopak mořské víli ano. Mořské panny jsou velice krásné a nádherně zpívají. Občas vyplouvají na opuštěné pláže a svým zpěvem okouzlují mladé muže, kteří je pak hledají. Většinou je ale pohltí moře. Bydlí v krásných palácích úplně na dně moře, hodně daleko od míst kudy proplouvají lodě. Občas také v zachovalích vracích velkých lodí. Někdy střeží velké vzácné poklady. Potkat mořskou pannu není tak těžké, avšak většinou trvá jen pár minut. Ale i za tu krátkou dobu Vám toto setkání stoupne do hlavy.


Chiméra

30. ledna 2010 v 16:09 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Chiméra
"Chiméra tebe objímá
jako osud, jako choroba.
S uhrančivýma očima-
komu se, komu podobá?"
Dnešní chiméry nemají určitou podobu. Jsou to pouhé přeludy, utkvělé vidiny, které pronásledují člověka ve dne v noci, prodírají se do jeho myšlenek i snů a až na tu uhrančivost nemají nic společného s mytologickou nestvůrou, po níž dostaly jméno.
Chiméra byla rodnou sestrou Kerbera a Hydry. Ani ona se netěšila u starých Řeků valné pověsti. Už vnější vzhled této "potvory líté", jak jí říká Homér, nemohl vzbuzovat mnoho důvěry. Posuďte sami: Byla to saň s mohutnou lví hlavou, s tělem divoké kozy a zadkem podobným zadku draka, jehož ocas končil hadí hlavou. Z tlamy jí sršel jedovatý oheň, který spaloval a otrávil všechno, co zasáhl.
Jak osud určil Héraklovi, aby odpravil Hydru, jiný řecký hrdina, jménem Bellerofón, se měl podle úradku bohů vypořádat s její sestrou. To bylo tak: Bellerofón byl obžalován z vraždy svého bratra a chtěj nechtěj, neměl-li přijít o krk, musel odejít do vyhnanství. Ale i tam, na dvoře korintského krále Proita, se dostal do nesnází. Královna ho neprávem očernila u manžela a žádala jeho hlavu. Jenže král se necítil povolán ke katovskému řemeslu a poslal Bellerofona ke svému tchánovi s prosbou, aby se popravy ujal sám. Ale ani tomu se nechtělo odpravit chlapce přímo a šel na to oklikou. Bellerofón prý musí podstoupit několik nebezpečných zkoušek: obstojí-li v nich je jeho vina smyta. A obávaná a nenáviděná Chiméra byla vhodným objektem, na kterém mohl domnělý či skutečný provinilec vyzkoušet svou chytrost a statečnost.
Než se Bellarofón vydal do boje, dostal od věštce Polyeida radu, aby chytil a zkrotil okřídleného koně Pegase, s jehož pomocí prý obludu zdolá. Bellerofón zkrotil Pegasa zlatou uzdou, kterou mu dala bohyně Athéna, vznesl se na něm nad Chiméru a zranil ji svými šípy. Nakonec jí vrazil do tlamy kus olova, který upevnil na hrot svého oštěpu. Chiméřin ohnivý dech olovo roztavil, tekutý kov stekl obludě do hrdla a spálil jí vnitřnosti.
A tak děsivá příšera zašla a zbylo po ní jen jméno - symbol zlého přízraku. Dnes všakchiméruchápeme spíš ve smyslu naklidu, který podněcuje, slibuje a láká, takže nakonec splývá s představou touhy, pobídky a snu. Jak to hezky vyjádřil básník Viktor Dyk:
"Trhají jiní růže. Sen
zulíbá zrak jim kvečeru.
Jdu vážný a jdu zamyšlen.
Pro tebe. Pro svou Chiméru!"


Hydra

30. ledna 2010 v 16:07 | "DokONAloST" |  Nadpřirozené bytosti
Hydra byla strašlivá vodní saň, která svým jedovatým dechem ničila veškerý život v okolí močálů a ztěžovala vstup do podsvětí, který zase střežil její bratr pes Kerberos.
Na starořeckých mincích byla zobrazena se sedmi hlavami - snad pro sedm ramen řeky Amymoné, sídlo Hydry. Jinde bylo těch hlav devět, římský básník Vergilius jich napočítal padesát, dramatik Euripides mluvil dokonce o 10.000. Hlav Hydry totiž pořád přibývalo, protože měly podivuhodnou vlastnost: jestliže někdo jednu z nich uťal, narostli místo ní dvě nové, mimoto jedna z nich byla nesmrtelná. Hydra by snad byla řádila do konce věků, kdyby na ni nebyl vyzrál Hérakles který tím splnil druhý ze svých 12 nesnadných úkolů. Hérakles napřed ohnivými šípy Hydru vylákal z jejího doupěte pod obrovským platanem a pak se s ní pustil do křížku. Co však bylo platné, že jí ruče utínal jednu hlavu podruhé, když jich neustále přibývalo a když mu hadovitá ramena pořád víc a víc svírala tělo. A když hydře nadto přispěchal na pomoc obrovský had, který Hérakla v jednom kuse štípal do pat a překážel mu v jeho bohulibé práci. Ale i tentokrát si Hérakles dovedl poradit. Přikázal svému druhu Iolaovi, aby zapálil blízký les a hořícími kmeny a větvemi rány po useknutých hlavách Hydry honem honem vypaloval a zabránil jim narůstat. Nakonec se vypořádal i s poslední hlavou, která byla nesmrtelná a jejíž jedna část byla ze zlata. Když ji pohřbil pod skálou, jed s useknuté hlavy vřel pod zemí a prorážel škvírami na povrch a dále ohrožoval okolí. I namočil Hérakles své šípy do žluči mrtvé Hydry a jejím vlastním jedem ji konečně udolal.

Image of Hydra (112kb)

Hezů

30. ledna 2010 v 15:37 | "DokONAloST" |  Animačky :-*






Třpytivé pusinky :-*

30. ledna 2010 v 15:36 | "DokONAloST" |  Animačky :-*


Zábavné animačky

30. ledna 2010 v 15:35 | "DokONAloST" |  Animačky :-*


Zajímavý testík

30. ledna 2010 v 15:34 | "DokONAloST" |  Testy :-)
Nedívejte se první na výsledek
Mysli si číslo od 1-9.Přičti k němu trojku.Pak dále odečti jedničku.Pričti sedmičku.Odečti dvojku.Přičti desitku a odecti to číslo které sis myslela na začátku.Vím co ti vyjde,protože patříš do skupiny 99procent lidí kteří myslí na to samé číslo.Vyjde ti....podívej se na výsledek níže...
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
17 je to tak??
PS:Mě to teda vyšlo...nevím jak je to možné.Co vám??Piště do komentářů...to by mě fakt zajímalo jestli vám to taky výjde.